Lekce tajů nejvyšších (HP preslash)

18. dubna 2008 v 17:21 | Seiyuu |  + Lekce tajů nejvyšších (dokončeno)
Tak tady je to vymodlené pokračování povídky Pan profesor xDD

P.S.: Za beta-read děkuji Míle:-)



Harry stál před zrcadlem v koupelně domu Severuse Snapea a konsternovaně zíral na svůj odraz. Jeho mysl aktuálně zaměstnávala podstatná otázka: Jaký sen nechává na krku podlitiny, co vypadají jako cucfleky? Logicky následovalo zpochybnění Snapeovy pravdomluvnosti a zrudnutí až ke kořínkům neposlušných vlasů. Mohlo se to doopravdy stát? Že by se s ním SNAPE vyspal? Ani pořádně pomyslet na to nedokázal, a při představě, že se na to profesora zeptá, se celý zpotil. Jenže ta myšlenka se ho nechtěla pustit a Harry tušil brzkou pohromu jménem Nitrobrana.

Po snídani, která tradičně proběhla naprosto mlčky, Snape mávnutím hůlky odklidil stůl a židle ke stěnám jídelny.

"Uzavřete svou mysl, Pottere," přikázal mu a vzápětí mávl hůlkou podruhé spolu s příkazem: "Legillimens!"

"PROTEGO!" zaječel Harry panicky. Jestli mi vleze do hlavy...! Snape strhnul hůlku stranou. Netoužil zopakovat si incident, při kterém Potter vlezl do hlavy jemu.

"Neříkal jsem vám použít štítové kouzlo, ale uzavřít svou mysl!" vyštěkl na Harryho, který jen nervózně polkl a pokusil se ze všech sil myslet na cihlovou zeď - nebo lépe na betonový kryt.

"Legillimens!" Harry ucítil, jak se mu Snape prolamuje do myšlenek. Zuřivě odporoval. Rval se o vlastní myšlenky s nebývalou razancí.

"To ušlo, Pottere. Pán zla ovšem nepožádá o dovolení použít na vás zaklínadlo Legillimens. Nestačí odporovat, protože to už je pozdě. Musíte svou mysl uzavřít před vpádem. Ačkoliv i tohle je u vás pokrok," jízlivě jeho výkon zhodnotil Snape. Harry ho probodl pohledem. Vzápětí uhnul očima, aby Snape nespatřil ruměnec, který mu pokryl líce. Proč se na něho ten pavouk musí dívat tak upřeně?

"Ještě jednou," rozhodl Snape a bez varování vyslal zaklínadlo na nepřipraveného Harryho. Než se chlapec vzmohl na účinný odpor, viděl toho Snape víc než dost a na tváři mu hrál pobavený úšklebek.

"Máte velmi živé sny, Pottere," protáhl zlomyslně.

"To nebyl...!" uniklo Harrymu, ale vprostřed se zarazil.

"Co to nebylo, Pottere?" popošel k němu Snape na nepříjemně blízkou vzdálenost. "Je přirozené, že pubertální adolescenti promítají své sexuální fantazie do snů." Severus se Harryho rozpaky vyloženě kochal.

"Sen by mi na krku nenechal cucfleky!" naježil se Harry.

"Skutečně? Dovolte mi, abych se jako váš učitel a momentálně i opatrovník podíval," přivřel oči profesor. Potter zůstal stát jako solný sloup a nebyl schopný cokoliv říct, jen třeštil oči.

"Pottere!" zvýšil lehce hlas Snape a jakoby náhodou si lehce klepl hůlkou o nohu. Harry pokořeně sklopil oči a rozepnul si dva knoflíčky od košile. Snape mlčel, jen studenými prsty přejel po znameních minulé noci. Harry se zachvěl. Ten sen...! Nebo to opravdu nebyl sen? Ty ruce se mu vybavovaly tak živě... A pak si uvědomil, že se nebojí, že by se něco takového opravdu stalo. Bojí toho, že to byl jen sen.

Snape od něj odstoupil a prohlásil lekci za skončenou. Harry s úlevou zmizel ve svém pokoji.

Tu noc přišel sen, kterého se Harry bál naprosto nejvíc. Uviděl v něm, jak Voldemort vraždí jeho rodiče. Pořád dokola slyšel prosit vlastní matku, aby Harryho ušetřil a pak ta slova Avada kedavra... Nedokázal se probudit, ať se na posteli zmítal jakkoliv. Křičel čirým děsem a ze stisknutých víček mu stékaly po tvářích potoky slz. Harry si to částečně uvědomoval, ale nedokázal se ze sevření noční můry vymanit.

Pak na čele ucítil chladnou dlaň. Byla jako vodítko, pouto, které ho vázalo k reálnému světu a které mu konečně umožnilo se probudit.

Snape čekal, dokud na něj zelené oči nezaostřily, než ruku stáhl. To ale Harry nechtěl. Než si to uvědomil, visel mu na paži a cosi nesouvislého vzlykal. Severus ho s určitým odstupem začal hladit po vlasech a po chvějících se zádech.

"To přejde, Harry," konejšil ho tiše. Potter k němu zvednul oči s tak úpěnlivým výrazem, že Snape prostě neměl na výběr. Přitiskl svá ústa na jeho v krátkém motýlím pohlazení. Jen krátký dotek rtů, ale měl chuť pokračovat.

"Nebyl - hic - to - hic - sen, že - hic - ne?" zaštkal, když dokázal souvisle mluvit. Přes Severusovy rty přelétl náznak úsměvu.

"Ne, Harry, nebyl," pohladil ho po vzpurných kadeřích. Harryho to překvapivě uklidnilo a trochu uvolnil stisk kolem Snapeovy paže.

"Nechoďte," zašeptal sotva slyšitelně.

"Nepůjdu," uklidnil ho Snape.

Ráno Harryho vzbudilo slunce, když ho zlatými paprsky pošimralo na tváři. Z noci si toho moc nepamatoval - jen studenou ruku na svém čele a Snapeovu uklidňující přítomnost. Ušklíbl se. Před několika týdny by si poklepal na čelo před každým, kdo by tvrdil, že Snapeova přítomnost může být jen ve snu uklidňující. S šimravým pocitem kolem žaludku sešel dolů na snídani, ale ale zdálo se, že Snape se chová normálně. Harryho to dost znervózňovalo. Několikrát otevřel pusu, aby začal rozhovor, ale nakonec ji zase zavřel.

Snape jako vždy odklidil nábytek a přikázal Harrymu se připravit na Nitrobranu. Potter zavřel oči, aby ho vidění nerušilo od soustředění, ale zaklínadlo nepřicházelo. Otevřel oči - a leknutím by odskočil, kdyby se kolem něj nesevřely silné paže.

"P-pane profesore?!" zajíkl se.

"Dnes je na programu jiná lekce," potutelně se usmál Snape a jakákoliv slova či protesty umlčel vášnivým polibkem.

 


Komentáře

1 Peggy Peggy | 18. dubna 2008 v 18:01 | Reagovat

Bože, to je nádhera !!! Ani jsem nedoufala, že napíšeš pokračování a ty jsi to udělala a navíc naprosto skvělé... Teď už jen zbývá otázka, jak bude ta "jiná lekce" probíhat :))) Plánuješ to napsat, nebo to je jen na naší fantazii? Já bych radši - prosím, prosím - to první :) ... ... ... Byla by z toho skvělá kapitolovka!

2 Kisy Kisy | 18. dubna 2008 v 21:57 | Reagovat

Jéj to je čím ďalej zaujímavejšie :) už sa teším na pokračovanie :)

3 ravenablue ravenablue | 18. dubna 2008 v 23:34 | Reagovat

Díky, díky, díky. Moc ti děkuji za to pokračování. Tahle povídka je vážně nádherná. Doufám, že bude pokráčko. Prosim, prosim.

4 Seiyuu Seiyuu | 19. dubna 2008 v 9:42 | Reagovat

Jak to vidím, tak to přesunu do samostatné rubriky xDDD Tohle vážně vypadá na kapitolovku XD

5 Rose Rose | 24. dubna 2008 v 17:00 | Reagovat

Jen piš, pokráčko piš tahle povídka mě fakt bere:))) Je skvělá.

6 Falkira Falkira | Web | 19. května 2008 v 15:43 | Reagovat

Áááá Slint. :))) To je boží. :)))

7 Profesor Profesor | Web | 28. května 2008 v 16:45 | Reagovat

Dobré

8 Veronika Veronika | E-mail | 30. května 2008 v 8:55 | Reagovat

Jo,jo... to je přesně to co občas potřebuju. Když není romantika doma, musí být alespoň na obrazovce ( a v knihách)

9 Zuzana Zuzana | 12. září 2014 v 12:58 | Reagovat

To bolo pekné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.