Pan profesor 1/2 (HP preslash)

9. dubna 2008 v 19:03 | Seiyuu |  + Lekce tajů nejvyšších (dokončeno)
Tohle je nezávislá slash povídkaXD Prostě mě (zase a opět) vzal pár Severus Snape + Harry Potter.
Enjoy it! xD

Pairing: HP/SS

P.S.: Za beta-read děkuji Míle:-)



"Jste si jistý, že je to rozumný nápad, Brumbále?" zapochyboval suše hlas, který patřil bradavickému učiteli lektvarů, Severusi Snapeovi.

"Myslím, že ten nejlepší, Severusi. Věřím, že vy se o chlapce dokážete postarat," ujistil ho Brumbál. "Vypustím nenápadně zprávu, že jste vážně a dlouhodobě onemocněl. Na vaše místo povolám Křiklana, aby za vás zaskočil, a vy se na pár měsíců můžete uchýlit k sobě do domu i s Harrym. Váš dům už je dávno zabezpečený tou nejmocnější ochranou, jakou jsem dokázal sestavit a…"

"Promiňte, Brumbále, ale já jsem mluvit o Potterovi. Už teď je na tom dost bledě a nemyslím si, že by jásal radostí z toho, že má bydlet, byť jen přechodně, u mě," uhlazeně Snape ředitele přerušil.

"Nedá se nic dělat, Severusi. Vzal bych si ho na starost sám, ale to teď nejde. Spoléhám na vás," bylo Brumbálovo poslední slovo. A co že se to vlastně stalo?

Harrymu se v hodinách Nitrobrany vůbec nedařilo. Přes veškerou Snapeovu snahu se jeho mysl stala k myšlenkám Pána zla ještě citlivější než kdy jindy. A Voldemort toho začal využívat k tomu, aby Harryho zničil skrze sny, někdy i během bdění míval Potter záchvaty. Normálně by pro něj bylo nejbezpečnější zůstat v Bradavicích na ošetřovně, ale Voldemortova moc nad ním získala tak navrch, že ovlivňovala i další studenty. Harry si toho všeho byl velice dobře vědom a byl na pokraji zhroucení. Když se dozvěděl, že má dočasně odejít z Bradavic, a bydlet se Snapeem, neměl ani sílu se pořádně bránit. Rezignovaně se podvolil.

Dům nesl veškeré známky toho, že ho nikdo dlouho neobýval. Ponuré pokoje, plné prachu a pavučin, moc pohostinně nevypadaly. Stačilo však pár mávnutí hůlkou a alespoň se při každém kroku nevířily chuchvalce prachu. Snape zavedl Harryho, který se za ním ploužil jako stín, do horního patra.

"Tady je váš pokoj, Pottere," rozevřel před ním dveře jednoho z pokojů. Nevypadalo to tu o nic líp než v ostatních. Harry jen polkl, když uviděl temný pokoj. Okna zatemňovaly těžké, tmavé brokátové závěsy, stejně tak postel. Všechno mělo ponuré barvy a Harry měl pocit, že se dusí už jen z toho pohledu. Nic však neřekl a beze slova vstoupil a shodil do rohu kufr.

"Stanovíme si nyní pravidla, pane Pottere," blýskl po něm Snape nebezpečně očima. "Byl bych velice rád, kdybyste veškerý svůj volný čas trávil zde. Nalevo od haly je knihovna, za domem je zahrada. Jiných prostor se, kromě jídelny a koupelny, laskavě zdržte. Na jídlo vás upozorní domácí skřítci, které mi ředitel laskavě zapůjčil z Bradavic. Žádné vykrádání se z domu ani soví pošta! Veškerou svou energii laskavě věnujte snaze zvládnout Nitrobranu a snaze nelézt mi na nervy. Dotazy?"

"Ne, pane," polkl Potter. To tu mám celé týdny sedět zavřený jako v kriminále s tímhle pavoukem? Brumbál se totálně zbláznil! Otřásl se při představě nadcházející nudy.

Bohužel to vypadalo, že Harryho prognóza se vyplnila beze zbytku. Mimo hodiny, kdy ho Snape týral s Nitrobranou, se pohyboval snad nejvíc v zahradě, kde pod kmenem staré lípy toužebně zíral do nebe nebo si tam přinesl nějakou knihu. Dokonce teď i vítal jakékoliv úkoly z Bradavic, které by mu trochu zpestřily každodenní rutinu. Dostal přes Brumbála a Snapea několik dopisů od Rona a Hermiony a stejnou cestou jim odpověděl. Prostě nuda k ukousání. Snažil se namluvit si, že je to stejné jako každé léto u Dursleyů, ale byla to žalostná útěcha. Nebyl si jistý, jestli by jim přece jen nedal přednost před Snapem. Dal… kdyby neměl ty šílené noční děsy. Zvykl si, že kdykoliv vidí ve snech děsivá zvěrstva, kterých se kdy Voldemort dopustil, když vidí i cítí, jak mučí bezmocné oběti a když se on sám nemůže vzbudit, jen ze spaní křičí a prosí, že se tam Snape objeví. Že ho dokáže probudit a drží mu svou studenou dlaň na čele tak dlouho, dokud se neuklidní, neoschnou mu slzy a znovu neusne - tentokrát spánkem beze snů. Ačkoliv by to nikdy nepřiznal nahlas - a už vůbec ne Snapeovi, cítil, jak se k němu v těchhle chvílích upíná, jako by to byl jeho nejbližší člověk. Pomalu se s ním začínal smiřovat. Možná i proto, že vyjma hodin Nitrobrany (a lektvarů, ty si Snape prostě nemohl nechat ujít - neměl prostě nikoho jiného, koho by buzeroval) si ho profesor téměř nevšímal nebo s ním komunikoval věcným tónem prostým bez obvyklé jedovatosti a nenávisti. Skoro se až divil.

Jenže záchvaty měl i za bílého dne. Další z mnoha ho přepadl, když byl zrovna v koupelně. Jizvu jako by mu proťal opravdový blesk. Harry jen vykřikl vysokým hlasem a zhroutil se na chladné dlaždice. Silně se udeřil do hlavy a mezi kachličkami se začal plazit rudý hádek jeho krve. Harry se svíjel na zemi a jen vzlykavě sténal. Výjevy, které se mu míhaly před očima, ho probodávaly jako otrávené šípy. Zakusovaly se mu do mysli, kde nebyl schopný od nich odvrátit oči.

Severus Snape byl v pracovně a psal dopis Brumbálovi, když uslyšel výkřik následovaný tupou ranou. Automaticky vzal ze stolu lahvičku s Utišujícím lektvarem a vyběhl na chodbu. Chlapec mu už opravdu začínal dělat starosti. Napadlo ho už i to, že by možná měli s Nitrobranou přestat, ale ani to se mu nezdálo jako dobrý nápad. Nerad si to přiznával, ale neměl žádný nápad, jak z toho ven. Než se dostal do chodby ke koupelně, zvuky ustaly. To ho zneklidnilo ještě víc.

Našel Harryho schouleného do křečovitého klubíčka, jak je naprosto v šoku.

"Pottere, vypijte tohle," pokusil se ho k sobě otočit, ale on sebou najednou začal zmítat tak zběsile, že mu lahvičku málem vyrazil. Jeho oči byly plné děsu.

"Klid, Pottere," zabručel Snape a obratně mu chytil jednu ruku. Jako by do Harryho uhodilo. Ztuhl a očima, které Snapea vůbec neviděly, těkal po celé místnosti. Jakmile se ten však pokusil uvolnit z lahvičky zátku a nalít obsah Harrymu do úst, okamžitě následovala divoká rvačka, která skončila tím, že Harry ležel na zádech a Snape mu jednou rukou držel zápěstí za hlavou. Snažil se na něj přitom klidně mluvit, ale to se naprosto míjelo účinkem. Přitom na něm obkročmo seděl, aby se Harry nemohl svíjet. Ovšem měl tak pevně stisknuté čelisti, že Snape neměl šanci vnutit mu lék.

Severus se dlouho nerozpakoval. Popravdě řečeno měl chuť udělat to už dávno. Volnou rukou pozvedl Potterovi bradu a políbil ho na ústa. Dal si záležet na tom, aby to bylo jemně a něžně. Ucítil, jak se Harryho tělo pod ním překvapeně vzepjalo - ale chlapec povolil. Pootevřel ústa pod těmi neznámými dotyky. Snape se odtáhl, prstem vydloubl zátku od lahvičky a naplnil si obsahem ústa. Nekompromisně pak Harryho hluboce políbil a donutil ho polknout. Harry se pomalu začal probouzet z šoku. Oči se mu zalily slzami a zničehonic visel Snapeovi kolem krku a křečovitě vzlykal.

"Proč to - hic - dělá - hic? Proč - hic - ty lidi zabíjí - hic - nebo - hic - mučí?" vzlykal a pevně svíral Snapeovu paži. Profesor chvíli zaváhal, ale nakonec ho váhavě začal hladit po neposlušných černých vlasech.

"To bude dobré, Pottere," zabručel. To, že bude mít promáčený hábit, přešel pozvednutím obočí. Zvedl Harryho na nohy. Ten si malátně protíral oči. Zakrátko ho lektvar uspí a Snape se s ním nechtěl tahat až do postele sám.

"Tak pojďte, Pottere. Odpočinete si a bude vám líp," snažil se ho přesvědčit. Ovšem chlapec měl z představy spánku panickou hrůzu.

"Já nechci spát," snažil se zastavit vzlykot, ale hlas se mu stejně třásl.

"Nebude se vám nic zdát. Chováte se jako malé dítě," opáčil Snape, ale chyběla tomu jakákoliv kousavost. Složil Harryho do postele a chtěl odejít. Za hábit ho okamžitě chytila chlapcova ruka.

"P-pane profesore, n-nechoďte ještě," vymáčkl ze sebe úpěnlivě po krátkém vnitřním souboji Harry (kdyby v sobě neměl oblbovák, nikdy to neřekne). Snape pozvednul obočí.

"K ničemu vám tu nejsem, Pottere." Ale vymanit se nepokusil.

"Já jen..." začaly se chlapci zavírat oči. "Máte studené ruce," zamumlal a stočil se v posteli jako kočka. Snape nějak nepochopil souvislosti, ale byl u Harryho, dokud jistojistě neusnul. Palcem mu odhrnul čupřinu z čela. Doufal, že neúmyslně nelhal. Ten lektvar by měl poslat Pottera do tak hlubokého spánku, že na něj ani Pán zla nedosáhne.

Jak se Harry otočil na polštáři, zůstala tam po něm lehká načervenalá skvrnka. Snape mu kriticky přejel rukama přes temeno a nahmatal bouli jako hrom. Lékouzelnictví se nikdy nevěnoval, ale stačilo mávnout hůlkou a škrábanec se zacelil a boule splaskla. Jestli bude Pottera zítra bolet hlava, může mu dát nějaký dryák od bolesti.

Harry ze spaní svíral jeho hábit dojemně dětským způsobem. Severus se co nejšetrněji vyprostil. Musel si nějak pročistit hlavu a popřemýšlet nad něčím důležitým - políbil toho chlapce a vůbec mu to nebylo proti srsti. Vlastně by si to celkem i zopakoval...

 


Komentáře

1 Zaks Zaks | 12. dubna 2008 v 0:34 | Reagovat

Super,vážně skvěle napsané, už se nemůžu dočkat pokračování ... ... ... Snad přibude i nějaká další pusa *pěkně prosím, smutně koukám*

2 Peggy Peggy | 12. dubna 2008 v 9:53 | Reagovat

Nádhera!!! Pár SS/HP mám nejradši... Už se těším na pokračování. Kdypak asi bude??? :)))

3 ravenablue ravenablue | 12. dubna 2008 v 17:45 | Reagovat

Super. Miluju pár SS/HP. Jen tak dál těším se na pokračování.

4 Rose Rose | 13. dubna 2008 v 18:21 | Reagovat

Krása, miluju když Sevík Pottříka utěšuje, slintíky:)))

5 mamba mamba | 15. května 2008 v 22:01 | Reagovat

je to fakt super, ale kdy bude pokráčko, pls ;-)

těším se další zbližování :D

6 Seiyuu Seiyuu | 16. května 2008 v 19:54 | Reagovat

Cyklus už je dávno ukončený^^; V rubrice najdeš všechny díly xP

7 Falkira Falkira | Web | 19. května 2008 v 12:56 | Reagovat

Nádhera. :)) Na HP/SS opravdu ujíždím. :))) Občas mě trochu tahá za uši slovosled v některých větách, ale to je asi o zvyk. :) Jinak píšeš hrozně poutavě. :)

8 Janica Janica | 22. května 2008 v 17:03 | Reagovat

No...hustý :-))

9 iRiell iRiell | Web | 29. listopadu 2009 v 21:07 | Reagovat

Já mám taky HP/SS nejradši. Hezky se to rozvíjí :-D..
pusinku pusinku! slinty slinty :-D:-D

10 Zuzana Zuzana | 12. září 2014 v 12:45 | Reagovat

Pekné, som rada, že som sa sem dostala.

11 sisi sisi | 10. srpna 2015 v 20:31 | Reagovat

:-| teda na tohle abych si najala pátracího ajťáka, už víc jak rok se snažím dostat na tyto stránky s povídkami a furt to nešlo, až dnes, :-P jako bych dostala osvícení od dobrého ducha, a opravdu je to moc pěkné čtení. :-) Chudák Harry, Vold ho tolik trápí, že musel opustit školu, ale snad to učení nějak dožene, jinak by se na to Herm podívala a donutila ho dostudovat stůj co stůj; ono to zatím vypadá tak, že o Harryho stojí Sev a taky Vold. Ale Sev se nedělí, co si vezme, to si nechá, no není to roztomilé? :-x Není. Je jako obrácená strana mince. Smrt dělá to samé. Ale Sev je smrtijed( krom jiného) a má se smrtí nějakou kouzelnickou smlouvu, nebo něco takového, takže nejen plní její přání, ale i ona mu nějak poslouží a pomůže uzdravit Harryho, kjterý trpí Voldemortovými vizemi a mučením. Chudák Harry. Kolik mu tady už je roků? :-P  8-)  :-D

12 blaauw blaauw | Web | 9. září 2016 v 3:08 | Reagovat

rychka pujčka bez poplatku bezregistru :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.