Svítání (HP slash 15+)

1. dubna 2008 v 20:38 | Seiyuu
Další díl slashového cyklu:-) Volně navazuje na povídku Noční můra. Snad se bude líbit;-)



Lilo jako z konve. I v příjemně vyhřáté Nebelvírské společenské místnosti to navozovalo pocit melancholie. Uplynulo nějakých pět let po pádu Voldemorta a všechno se zdálo být naprosto pokojné, mírumilovné a v pořádku.

Ačkoliv byl Harry Potter už druhým rokem učitel v Bradavické škole čar a kouzel, stejně trávil hodně volného času tady. Ostatní studenti ho zbožňovali a pořád po něm chtěli slyšet nějaké příběhy. Harry jim je s radostí vyprávěl…až na jeden. Ten poslední, který se stal po Voldemortově smrti. On a Ginny se vzali…a ona za rok a půl zemřela. Zemřela při naprosto obyčejné mudlovské nehodě, kdy ji na ulici srazilo auto. Harry do té doby odolával nabídkám práce v Bradavicích, ale pak přijal. Musel nějak přejít tu bolest z její ztráty a ztráty jejich nenarozeného dítěte, které nosila Ginny pod srdcem.

Seděl v křesle a díval se do plamenů hučících v krbu. Nebelvírská společenská místnost už před pár hodinami utichla, když se studenti vytratili do ložnic. Nakonec se zvedl i Harry s úmyslem zajít do profesorské koupelny a pak spát.

Celkem ho překvapilo, když už z chodby uslyšel zvuky sprchy. Řekl automaticky heslo jedné soše, která na chvíli ožila a odskočila stranou. Prošel do šatny, shodil ze sebe hábit a zabalený jen do osušky vešel do mužské části koupelny. Zvuk sprchy mezitím utichl.
První uviděl platinovou hřívu vlasů a alabastrová ramena, zbytek se utápěl v bílé páře a bazénku s sněhobílou pěnou. Jak cvakly dveře od šatny, dotyčný se otočil a do Harryho se zabodl pár šedých očí se směsicí překvapení, ostražitosti, úleku a vzdoru. Ten však zmizel stejně rychle, jako se objevil, když poznal Harryho. Ocelové oči dostaly nerozpoznatelný výraz. Harryho Dracova reakce nepřekvapila. Vlastně se divil, že vůbec sedí zády ke dveřím. Občas se choval šíleně paranoidně.

Pro Pottera bylo překvapením, že Draca potkal na Ginnyině pohřbu. Tenkrát vlastně nehlasně a podivně uzavřeli jakousi mírovou smlouvu. Po jistém incidentu se neviděli, dokud Harry nenastoupil do Bradavic. Draco tady učil lektvary po Snapeově smrti. Harry přijal místo učitele obrany proti černé magii. Naštěstí neměl Malfoy stejné sklony usilovat právě o to místo stejně jako Snape, takže spolu vycházeli relativně dobře. Možná to bylo tím, že oba dospěli, možná tím, co všechno prožili, každopádně se oba změnili z věčných soků na…přátele? Tak se to asi říct nedá, ale ta řevnivost dávno vyhasla. Hlavně Draco se změnil. Nemluvil o časech, které strávil po boku Voldemorta. Toho tématu se přímo panicky bál a když se bál, byl agresivní.

"To jsi jen ty," konstatoval Malfoy bez výrazu a zase se otočil.

"Jo, promiň," zaškubal Harrymu koutek v úsměvu. "Co to, že sedíš zády ke dveřím?"

"Ani nevím," zamumlal Draco. Až teď si Harry všimnul lahve ohnivé whisky postavené na okraji bazénku. Něco mu to připomnělo.

"Máš ještě nějakou zásobu lektvaru na spaní?" Pottera trápily noční můry. Nebyl sám a Malfoy většinou dělal pro ně oba lektvar na spaní.

"Mám ho spoustu. Ale radši si dej tohle," blýskl po něm Draco pohledem a nedbale ukázal na whisky.

"Díky," zabručel Harry, ale nijak se do toho nehrnul. Radši se spustil do bazénku a požitkářsky si vychutnával horkou vodu, která voněla po fialkách. Draco k němu otočil hlavu. Lehce růžové tváře značily, že už není moc střízlivý.

"Už se mi zdají sny i po lektvaru, víš? Pořád se mi to vrací, neusnu," začal překotně mluvit a lehce se mu pletl jazyk. Harry nevěděl, co říct. Zeptat se pro jistotu neodvážil, ale jinak netušil, co může Malfoye ve snech pronásledovat. Nebo…možná tušil. Draco měl svou bílou jemnou kůži poznamenanou nespočtem jizev. Kdo je způsobil, to dokázal Harry hravě uhodnout.

"Hej, pojď se bavit," obrátil prudce Malfoy a přisunul se natěsno k druhému muži. Jeho oči byly jako studny, které najednou žadonily. Popravdě řečeno, Harry to tak trochu čekal. Alkohol většinou zbavil Draca všech morálních zábran a přetvářky a kdysi tak hrdý mladík jednal podle toho, co opravdu cítil. Pod vodou nahmatal jeho vzrušení. Rukou sjel Dracovi na zádech, zastavoval se na každé jizvě. Proti jeho návrhu nic neměl. Právě naopak. Jenže Malfoy byl v ráži díky alkoholu.¨

"Nebuď tak jemný, Pottere, já nejsem ženská," zasyčel a divoce ho políbil. Zuby prudce zaútočil na Harryho rty. Ten si to ovšem nenechal líbit. Jakmile odpověděl ve stejném duchu, Draco se naprosto podvolil jako hadrová panenka. Rty obou zabarvil sytý karmín.

"Jsi opilý," broukl mu Harry do ucha a dal mu tak poslední příležitost vybruslit.

"A komu to vadí? Mě ne. Vezmi si mě, Pottere…Harry…" zašeptal Malfoy prosebně. Jeho tón, pohled, submisivní držení těla…to všechno Harryho silně vzrušilo. Připomnělo mu to událost po Ginnyině pohřbu…Tehdy se Draco choval podobně.

Přitlačil blonďáka na stěnu bazénku a prsty začal mapovat spodní partie jeho těla. Draco se marně svíjel slastí a sténal, Harry byl silnější.

Tenkrát ho překvapilo a - proč to nepřiznat - vyděsilo, že by mohl mít požitek ze sexu s mužem a nadto s Malfoyem. Ale byl taky přiopilý ohnivou whisky i žalem a pak už to nějak neřešil…

Když začal Draca připravovat prsty, ten podrážděně zasyčel.

"Vykašli se na to!" vydechl přerývaně a hmátl dozadu po Harryho mužství. Jak chceš, rezignoval na něžnost Potter a tvrdě si do druhého muže prorazil cestu. Draco vykřikl slastí a bolestí zároveň. Ano, přesně jako tehdy…Bolest a slast, ponížení a extáze…Divoce se pohyboval do rytmu, zatímco Harryho nehty a zuby nechávaly rudé otisky na jeho bílé kůži. Ale Dracovi to nestačilo. Chtěl víc bolesti. Chtěl dosáhnout až na vzpomínku zasutou v tom nejčernějším koutě paměti. Když cítil, že se blíží jeho vyvrcholení, zoufale se přitiskl k Potterovi a zaťal prsty do jeho snědých ramen. Celý se propnul jako struna a spolu s orgasmem mu vytryskly hořké slzy. Harry dosáhl vrcholu jen chvilku po něm. Zadýchaně z Malfoye vyklouzl a rozpačitě sledoval, jak mladý učitel lektvarů vzlyká a třese se.

"Draco…" pokusil se ho obejmout, ale mladík ho prudce odstrčil.

"Nestarej se o mě," pokusil se nahodit svou obvyklou masku nezájmu a nadřazenosti. To ovšem s uslzenýma očima dost dobře nešlo.

"Neblbni. Pojď, pomůžu ti se dostat do postele," ignoroval chabé protesty Harry. Navíc měl pocit, že v té horké vodě asi brzo omdlí. Raději vylezl a pustil na sebe ledovou sprchu.

"Draco, jdeš?" Ohlédl se, ale Malfoy se nehýbal. Usnul jako špalek. Harry se nejdřív zamračil, pak si povzdychl. Já věděl, že to není dobrý nápad…proč jsem mu ale teda vyhověl? Začínám pro tebe mít čím dál větší slabost, Draco… Vyzvednul alabastrové tělo z vody a se značnou dávkou nemotornosti zabalil do osušky a vytřel do sucha. Jen tak v koupacím plášti pak Malfoye vzal do náruče. Až skoro u jeho pokoje si uvědomil, že nezná heslo. Na podpatku se otočil a zamířil k sobě.

Když Malfoye položil, začal si něco mumlat ze spaní. Potter tomu nevěnoval pozornost, ale stejně mu něco udeřilo do uší.

"Proč…tak jemný…staráš…o mně…Oni se…nestarali…o mmm.." Dál to už nebylo srozumitelné, ale i tak se Harryho mozek rozjel na plné obrátky. Jací 'oni'? Má to nějakou spojitost s těmi jizvami? Občas bych ti chtěl vidět do hlavy, Malfoyi… Nakonec usnul i on s Dracem v jedné posteli.

Když se ráno jako první probudil, zrovna svítalo. Uvědomil si, že ve spaní se s Dracem přitulili k sobě. Blonďák ho svíral s téměř dětskou umíněností a vypadal tak křehce a bezbranně…a krásně. Zrovna svítalo a první sluneční paprsky mu jako aureola zářily kolem hlavy, odrážely se na jeho platinových vlasech a alabastrové kůži dávaly jemně zlatavý nádech. Harry vydržel dlouho tu krásu sledovat. Opravdu tě asi mám rád, Malfoyi, pousmál se.
 


Komentáře

1 Peggy Peggy | 23. dubna 2008 v 17:53 | Reagovat

Takže to na Dracovi nějaké následky zanechalo... Docela by mě zajímalo, co se stalo "tenkrát" po Ginnině pohřbu :))) A jak to bude pokračovat, až se probudí i Draco - jestli se třeba nechá od Harryho utěšit ... ... ...

2 Nerla Nerla | Web | 20. května 2008 v 20:57 | Reagovat

Skvělý obrázek ;-)

3 Falkira Falkira | 21. května 2008 v 19:39 | Reagovat

Smrk... To bylo hezký. A ano, ten obrázek je super. :)

4 Janica Janica | 21. května 2008 v 21:05 | Reagovat

Krásný, to se Ti fakt povedlo :-)

5 Kango Kango | 30. června 2011 v 14:20 | Reagovat

No, musím říct, že jsi talent :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.