Dvojitý Šok

8. května 2008 v 21:23 | Seiyuu |  + Lekce tajů nejvyšších (dokončeno)
Toto je přímé pokračování Brumbálovy intervence xD Platí všechno, co jsem řekla k této povídce xP Původně jsem vás chtěla nechat čekat déle, ale díky Peggy máte naservírováno téměř hned xP.

P.S.: Za beta-read děkuji Míle:-)



Albus Brumbál své pohoršení částečně hrál. Viděl do těch dvou víc, než si mysleli. Severus a Harry si byli obdivuhodně podobní i přes všechny své rozdílnosti. Jen ho překvapilo, jak daleko stačil jejich vztah dojít. Teď měl silné podezření, které se mělo v příštích pěti minutách potvrdit.

Do madame Pomfreyové téměř vrazil, jak chvátala.

"Ach, Albusi, zrovna jsem za vámi chtěla jít! Harry Potter…!"

"Myslím, že tohle vím, Poppy," vypadal náhle Brumbál nesmírně unaveně.

"Jak můžete vědět, že je Potter v jiném stavu?" vytřeštila oči madame Pomfreyová.

"Jak dlouho?"

"Osmý týden. Albusi, to je přímo alarmující! Tomu chlapci je patnáct let! A v jeho...stavu..." Poppy ztratila řeč. Brumbál ji stejně pořádně neposlouchal. Tohle všechno už stihl promyslet.

"Ví už o tom Harry?"

"Ne. Vzhledem k tomu, že jde o studenta, chtěla jsem jít nejdřív za vámi, Albusi," potřásla madame Pomfreyová hlavou.

"Dobře. Jestli dovolíte, Poppy, řeknu mu to sám," usmál se slabě Brumbál.

"Ale s radostí. Mám tam dívku z Mrzimoru, které se podařilo proklít se Puchýřovou kletbou..." Zatímco Poppy brebentila, už byla zase v jednom kole. Albus se za ní pousmál a vešel na ošetřovnu. Z lůžka u okna ho přivítal trochu vyplašený pohled zelených očí.

"Jak je, Harry?" zeptal se mírně Brumbál.

"Dobře, pane. Stalo se něco?" Chlapec si očividně dělal starosti. Brumbálovi unikl další smutný úsměv.
"Není se čeho bát Harry. Všechno je v naprostém pořádku. Bohužel až moc. Mám důležitou otázku, Harry. Všechno, co proběhlo mezi tebou a profesorem Snapeem - ano, vím to," dodal, když sebou Harry poděšeně trhnul a zrudl studem, "Bylo to z tvé strany dobrovolné?" Řediteli na jeho odpovědi opravdu záleželo.

"A-ano, myslím, že ano," vykoktal Harry. Brumbál se lehce zamračil.

"Ty nevíš?"

"Já... no totiž ono to… Nebyl jsem poprvé tak nějak... ehm.. ve vlastní kůži," snažil se Harry zformulovat souvislou větu. Jasně, byl pod vlivem lektvaru - ale jen jednou. A opravdu nechtěl Snapeovi přidělávat problémy. Bohužel to vypadalo, že Brumbálovi tohle nestačí. Z nějakého důvodu chtěl velice přesně vědět, co se stalo.

"Byl jsem tak trochu... mimo," přiznal Harry. "Ty noční můry, denní záchvaty... všechno to narůstalo na intenzitě. Byl jsem strašně vyčerpaný a myslím, že jsem na p-profesora Snapea vůbec nereagoval. Když viděl, že se mnou nic nesvede, dal mi Relaxační lektvar a p-pak... no...to..." Harry zase zrudnul jako pivoňka.

"Chápu," zamyšleně se promnul vousy Brumbál. "Pak už jsi byl vždy při smyslech?"

"Ano, pane," kývnul s úlevou Harry. Brumbál nevypadal, že by se zlobil.

"V tom případě pro tebe mám novinku, Harry. Čekáš s profesorem Snapem dítě," šokoval ho okamžik na to ředitel. Několik úderů srdce trvalo, než Harrymu došel význam jeho slov.

"COŽE?!" vyjekl a mimoděk se odtáhl od Brumbála, jako by za to mohl on. "N-ne, vždyť jsem kluk! Muži nemají děti! To není možný!" Brumbál mu lehce položil ruku na rameno ve snaze jej uklidnit.

"Mezi mudly to je nemožné, ale mezi kouzelníky ne. Neobvyklé, to ano, ale ne nemožné," řekl mu měkce.

"Ale... ale...!" začal Harry nabírat k pořádnému hysterickému záchvatu.

"Klid, Harry. Není proč panikařit," tišil ho Brumbál. Jeho hlas chlapce částečně vzpamatoval.

"Co mám teď dělat?" zeptal se nešťastně. "Jak je to vůbec možné? Vždyť nejsem holka, nemůžu rodit!" Brumbálovi zacukaly koutky.

"Neboj se, Harry. Madame Pomfreyová ti určitě všechno ochotně vysvětlí. A co se týče tvé první otázky, řešení tu je. Ty a profesor Snape se vezmete."

"COŽE?!!!"

Brumbál měl pocit, že mu zalehlo v uších. Madame Pomfreyová pohoršeně vykoukla z kabinetu.

"Pane Pottere, toto je ošetřovna!" vynadala mu a zase zmizela. Harry jen třeštil oči. Vzít si Snapea?! Dobře, spím s ním, ale... ale... To prostě NE! Ne že by měl ke Snapeovi odpor... ale představa, že v patnácti se - co vlastně? Vdá nebo ožení? Každopádně to byla hrůzostrašná představa, ať už se to týkalo Snapea nebo ne. Brumbál jako by mu viděl až do žaludku a začal se usmívat.

"Myslím, že s profesorem Snapeem vycházíte obdivuhodně dobře. Dokonce lépe než většina učitelského sboru. Postará se o tebe dobře. Ty se teď hlavně nerozčiluj, Harry," konejšil ho. Harryho začaly v očích štípat slzy. Nemohl je zadržet, pálily ho v hrdle a koulely se po tvářích. Brumbálova ruka na zádech mu připadala najednou strašně těžká.

"Harry, pokud jsi takhle zásadně proti, nutit tě nebudu," zjihl Brumbál. Ale to nebyl ten důvod. Harry ani nevěděl, proč vlastně vzlyká.

"N-hic-ne, to není tím - hic," vybreptl, ale víc nedokázal říct. Prostě neměl konkrétní důvod. Zuřivě si vytíral slzy z očí. Takhle se rozbrečet před Brumbálem! Ten ho jen lehce poplácal po zádech.

"Půjdu s tou novinou obeznámit profesora Snapea," zvedl se z pelesti. Harry se jen zachvěl nervozitou. Ani ho nenapadlo, jak bude Snape reagovat. Ten mě sežere zaživa... polkl a plácl sebou do peřin ve snaze strávit nejnovější zvraty událostí.

Co za hovor proběhl v Brumbálově pracovně, to zůstane pravděpodobně tajemstvím. Jisté je jen to, že než začal Brumbál vůbec mluvit, utěsnil pracovnu tišícím kouzlem, aby ani hlásek nepronikl ven. Když se dveře po dvaceti minutách otevřely, Snape z nich vystartoval jako uštknutý. Na tvářích měl růžové skvrny snad od vzteku, očima metal blesky a rázoval přímo k ošetřovně. Brumbál se v ředitelně jen potutelně usmíval.
 


Komentáře

1 Peggy Peggy | 8. května 2008 v 23:07 | Reagovat

Bože, ty jsi jedinečná!!! A já jen tak tlačila a při tom ani nedoufala v úspěch a ono je tu pokračování a to naprosto úžasné! Jsem zvědavá, jak to bude Severus s Harrym řešit :))) (Napodruhé mi ten "nátlak" asi už nevyjde, co? :)))

2 Seiyuu Seiyuu | 8. května 2008 v 23:22 | Reagovat

Dneska už ne, ale zítra určitě xP

3 Blanch Blanch | 8. května 2008 v 23:52 | Reagovat

:)) tak to začíná nabírat moc zajímavé obrátky :)))

4 ravenablue ravenablue | 9. května 2008 v 20:47 | Reagovat

Náááádhera. Jak to děláš, že dokážeš psát tak, aby to zároveň bylo vtipné?

5 Rose Rose | 11. května 2008 v 17:13 | Reagovat

To je naprosto super, pěkně se nám to zahušťuje.

6 Janica Janica | 23. května 2008 v 18:10 | Reagovat

No, alespoň žes to těhotenství tak hezky vysvětlila :-). Jen doufám, že nebude rodit prdelí...

7 Profesor Profesor | Web | 28. května 2008 v 17:01 | Reagovat

Neplánoval snad Brumbál jejich vztah od samého začátku?

Povídka hezká. Klišé, ale hezké.

8 Error Error | Web | 20. února 2010 v 22:52 | Reagovat

Ten Brumbál je ale hajzlík :-D ( v dobrým slova smyslu). No každopádně, z těch tvých průpovídek nemůžu. Chlámu se tady na celý kolo a lidi kolem se na me koukají jak na blbce.... no... asi mají proč. :-D :-D :-D

9 Zuzana Zuzana | 12. září 2014 v 14:08 | Reagovat

Škoda, že sme sa nedozvedeli ako reagoval na novinku Severus:)

10 sisi sisi | 10. srpna 2015 v 22:12 | Reagovat

Mi není ani trochu dosmíchu. Jasně, Potterem škubou hormony, co jiného v osmém týdnu, ale Sev?  A pokud se to smíchá s předlohou z Kamene manželství, kde vlastně k sexu mezi nimi dojde až hodně dlouho po svatbě, tak fakt nevím co se tu vyvine. Ale těším se na to. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.