Odbor záhad

11. května 2008 v 21:00 | Seiyuu |  + Lekce tajů nejvyšších (dokončeno)
Taková moje předělávka konce pátého dílu HP xP

P.S.: Za beta-read děkuji Míle:-)



Severus se za pár hodin nevrátil. Nevrátil se ani druhý den. Harry se vrátil do Nebelvírské věže, mluvil s Ronem a Hermionou, doháněl učivo... a neustále napjatě čekal na jakoukoliv známku Snapeovy přítomnosti. Jenže hodiny se vlekly pomalým tempem, dny ještě pomaleji a Snape pořád nikde. Brumbál nic nevěděl a Harrymu bylo každým dnem hůř. Nevracely se mu ani noční můry - a Harryho to kdovíproč zneklidňovalo. Noční můry totiž vystřídal jiný sen.

Šel temnou chodbou k nějakým dveřím. Ale vždy se před nimi zastavil a zjistil, že jsou zamčené. Chtěl dovnitř, byl přímo posedlý touhou se tam dostat...a pak se probudil. Nevěděl, co to má znamenat. Noc co noc se sen opakoval a Snape se stále nevracel.

Nakonec to nevydržel a podělil se o to s Ronem a Hermionou. K jeho překvapení se oba dva zatvářili vážně.

"Říkal jsi, že jsi Nitrobranu zvládnul," zamračila se na něj Hermiona.

"No spíš jen tak napůl," ošil se Harry. "To je teď jedno! Víte o tom něco?" naléhal. Jeho přátelé se na sebe nejistě podívali.

"No... něco jsme slyšeli ve štábu Řádu a něco slyšeli i Fred a George. Párkrát se bavili o něčem, co má být ukryté na Odboru záhad, nějaká zbraň nebo tak. Někdo se tam pokusil vloupat - nejspíš byl pod kletbou Imperius. Našli ho, jak se nepříčetně válí po podlaze a teď je u Svatého Munga," prozradil mu Ron.

"Jakou to má spojitost s tím snem?" nechápal Harry.

"Možná žádnou, ale..." zaváhala Hermiona.

"Ale co?" zamračil se Harry.

"Voldemort něco na Odboru záhad chce. Členové řádu tam hlídkují, ale už kolem nich jednou proklouzl. Možná... neber si to osobně, Harry, možná se těm snaží vlákat."

"Proč bych měl někam chodit jen proto, že se mi o tom pořád zdá?" zavrčel Harry podrážděně (hormony pracují velice efektivně).

"No to já nevím. Říkám, že je to jen možnost, Harry," uklidňovala ho rychle Hermiona. Poslední dobou měl Harry sklony vybuchnout vzteky z jí neznámých příčin. Občas měla dokonce pocit, že viděla, jak má podezřele lesklé oči. Nelíbilo se jí to, protože nevěděla, co si o tom myslet.

Harry jen něco zabručel a omluvil se, že si jde lehnout. Nebyl ospalý, ale potřeboval být sám s vlastními myšlenkami. Na posteli se marně převaloval a snažil se nemyslet na horu katastrofických scénářů, které se mu poslední dny honily hlavou. Určitě je v pořádku. Jen dostal nějaký úkol a až ho splní, vrátí se živý a zdravý, uklidňoval se. To ještě netušil, že noční můry se tuto noc vrátí.

Kráčel temnou chodbou. Dveře, které ho tolikrát dráždily svou neprostupností, byly lehce pootevřené. Strčil do nich a ony se otevřely do kruhové místnosti. Prošel přímo, cestu ani moc nevnímal. Procházel skrze nesčetné množství regálů s nějakými zaprášenými koulemi. Vepředu tušil nějaké tmavé postavy.

Zastavil se naproti smrtijedům, kteří jednoho z nich pevně drželi. Harry viděl vlastní ruku, nepřirozeně bílou, jak jediným pohybem strhla muži masku. Chlapec chtěl křičet úděsem, ale nemohl, byl lapen ve snu a ten, kdo ho dokázal vzbudit, stál spoutaný před ním.

"Zrádče," vyšlo syčivě z Harryho úst. "Zklamal jsi mě, Severusi. Buď mi tedy teď užitečný a sundej to z police." Snape se ani nepohnul, nic neříkal.

"Crucio!" objevila se v Harryho/Voldemortových rukou hůlka a muž se zhroutil na zem v bolestných křečích. Když mučení přestalo, namáhavě se vyškrábal zpět na nohy. Bezvýraznou maskou prosvítaly nenávist a opovržení.

"Podej mi tu kouli," rozkázal nebezpečně tiše Harry/Voldemort.

"Ne," opáčil Severus stejným tónem.

Harry se probudil a zjistil, že s ním Ron třese.

"Harry, co se děje?" ptal se znepokojeně. Chlapec v očích cítil slzy strachu i bolesti. Ne, nemohl ho dostat, jak se to dozvěděl?!

"Musím na Odbor záhad," zamumlal horečnatě a začal na sebe házet věci.

"Co-COŽE? Harry, to nemůžeš myslet vážně!" zesinal Ron.

"On ho dostal, musím jít!" nabíral Harry na hysterický záchvat. Odstrčil prudce Rona, popadl neviditelný plášť a vystartoval z ložnice.

"Harry, počkej! Harry!" volal za ním Ron.

Harry už byl na cestě přes školní pozemky s koštětem v ruce, když ho zezadu popadli Ron i Hermiona.

"Harry, počkej! Co se ti zdálo? Kdo koho má? Ty-víš-kdo?" lapala po dechu Hermiona.

"Má Snapea! Jsou na odboru záhad! Mučí ho!" vyrážel nesouvisle Harry, vykroutil se jim a běžel dál. Chtěl zmizet z dohledu hradu dřív, než odstartuje.

"Snapea? A co tě na tom tak žere?" ušklíbl se Ron. Aniž by si to Harry uvědomil, stál s výhružně napřaženou hůlkou, kterou mířil Ronovi mezi oči.

"Harry, co to děláš?!" lekla se Hermiona. Ron se nezmohl překvapením ani na slovo. Potter se jen beze slova obrátil a nasedl na kulový blesk.

"Jdeme s tebou!" rozhodla najednou Hermiona.

"Accio košťata!" mávla hůlkou.

"Ne! Zůstaňte tady, je to nebezpečné!" bránil se Harry. Hermiona ho jen zpražila tak ledovým pohledem, že zmlkl a dokonce na ně i počkal. Že ve své pracovně dlí Brumbál, kterého by to jistě zajímalo, to ani jednoho z nich v tom spěchu nenapadlo.

Na ministerstvo se dostali bez potíží. Alespoň až k odboru záhad. I cesta (barvitě popsaná v originále) proběhla v pořádku. Přesuneme se tedy k okamžiku, kdy Harry sňal z regálu věštbu s napsaným vlastním jménem. Teď se teprve věci zvrtly. Harry tak nějak tušil, že po hlavě leze do pasti... a přesvědčil se o tom, když se kolem nich sevřel kruh smrtijedů.

Harryho jizva začala intenzívně pálit, když se kruh na chvíli rozestoupil, aby odhalil samotného Pána zla. Voldemort s pobaveným úšklebkem shlížel na Harryho, který měl co dělat, aby mu stupňující se bolestí v jizvě nezačaly slzet oči.

"Kde je Severus?!" vřískl téměř zbavený smyslů. Ronův a Hermionin šokovaný pohled nevnímal.

"Mám pro tebe výhodný obchod, Harry," zasyčel Voldemort. "Dej mi tu věštbu a já ti vrátím tvého drahého manžela," zaleskly se mu rudé oči, když slovo 'manžel' vyslovil s důrazným opovržením.

"Kde je? Chci ho vidět!" zaťal Harry pěsti. Voldemort lehce kývl hlavou a nějaký aktivní smrtijed vkopl do kruhu bezvládné tělo. Harrymu se sevřel žaludek, když uviděl krvavé stopy, které zanechalo Snapeovo tělo na kamenné podlaze.

"Je naživu, zatím," odpověděl Voldemort s krutým pobavením na Harryho myšlenku. "Dej mi tu věštbu...a můžeš svobodně odejít i se zrádcem," nabídl mu velkoryse. To určitě. Nevěřím, že nás necháš jen tak odejít, zavrčel Harry v duchu. Jeho pohled však přitahovalo manželovo tělo na zemi. Uslyšel Hermionin šepot Ronovi. Rozeznal jen dvě slova - regály a shodit. Víc nepotřeboval.

"Dohodnuto. Ale nejdřív stáhni svoje poskoky a já si vezmu Severusovo tělo," prohlásil dost nahlas. Voldemort se vítězně usmál.

"Budiž. Zmizte!" štěkl na smrtijedy. Okamžitě byli pryč.

"Accio Severus!" mávl Harry hůlkou a bezvládné tělo k němu sjelo po podlaze. Chlapci se sevřelo srdce.

"Teď tu věštbu, Harry," natáhl Voldemort bledou ruku.

"Tady ji máš!" vřískl Harry a mrštil mu ji k nohám. Křehké sklo se roztříštilo a zároveň s tím slyšel Rona a Hermionu vykřikovat zaklínadla a ozval se zvuk padajících polic a rozbíjeného skla. Voldemorta zahalil bílý oblak a nějaká nejasná postava něco říkala. Harry jí nerozuměl, protože všichni tři byli na útěku do kruhové místnosti. Hermiona za nimi zapečetila dveře a oni se vydali náhodně vybranými dveřmi na útěk. Než se dovřely, uslyšeli dusot mnoha nohou. Harry a Ron nesli Snapea. Hermiona se pokusila dveře zapečetit, ale nárazová vlna ji poslala k zemi...

Tři kouzelníci by proti dvaceti smrtijedům neměli šanci. Jak se to však občas stává, spása vtrhla dovnitř v podobě členů Fénixova řádu. Harry spatřil Lupina, Tonksovou, Siriuse a Pastorka...než ho trefila omračovací kletba a svět kolem něj zčernal...
 


Komentáře

1 Lebel Lebel | E-mail | Web | 11. května 2008 v 23:38 | Reagovat

Naprosto úžasná povídka, přečetla jsem ji jedním dechem. A tahle kapitola se taky moc povedla. Pár Severu/Harry mám moc ráda, vlastně nejradši. A mpreg píšu taky. Prostě... nádhera. jen doufám, že se nic vážného nestane a že bude povídka končit dobře. Jen se docela děsím toho, jak na to  Harryho manželství a tak zareaguje Ron s Hermionou...

2 ravenablue ravenablue | 11. května 2008 v 23:49 | Reagovat

Húúú. Doufám, že se Sevíkovi ani Harrymu nic nestane, jak ho trefila ta omračovací kletba. Jsem zvědavá na reakci Rona a Hermiony na Harryho "manžela":))

3 Blanch Blanch | 12. května 2008 v 0:34 | Reagovat

No a teď, kdo tedy zemře(přepadne za oblouk)? A co se stane se Severusem? Nehodláš ho doufám zabít a Harryho nechat jako..heh(dost se nad tou myšlenkou směju) svobodnou matku? Nechat ho s dítětem bez druhého otce... to nemůžeš! :))

4 Rose Rose | 12. května 2008 v 16:27 | Reagovat

Proboha, nezabíjej Sevíka. A co Pottřík, mám strach, aby nepotratil.

5 Peggy Peggy | 12. května 2008 v 18:20 | Reagovat

Bože, tak tomu říkám spád... Jen se připojuju k výše napsaným komentům a doufám, že Severus přežije ... ... ... Co by pak Harry dělal??? Sám s dítětem???

6 Janica Janica | 23. května 2008 v 18:35 | Reagovat

Krásný, fakt krásný :-)

7 Profesor Profesor | Web | 28. května 2008 v 17:10 | Reagovat

Zajímavé.

8 Seth Seth | 8. června 2008 v 15:07 | Reagovat

cesta-barvitě popsaná v originále... :-D dostáváš mě do kolen!

9 sisi sisi | 10. srpna 2015 v 22:44 | Reagovat

teda tato verze událostí naministerstvu je mnohem přijatelnější, i Voldy se tu zdá čestnější, než u JKR.  Dík, že nevrařdíš postavy jako ona. :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.