Smyčka touhy (preslash)

19. května 2008 v 20:49 | Seiyuu |  + V objetí hada (dokončeno)
Copak se našemu roztomilému zmijozelovi honí jeho blonďatou hlavinkou? xP

P.S.: Za beta-read děkuji belldandy:-)



Draco se nedokázal soustředit naprosto na nic. Pořád cítil na rtech ten sametově hebký dotek Harryho rtů, viděl před sebou jeho mírumilovně oddechující opálený obličej...Draco si povzdychl nahlas, aniž by si to uvědomil.

"Něco se děje, pane Malfoyi?" ostře se k němu obrátila profesorka McGonagallová. Zmijozel si ke svému snění vybral hodinu přeměňování. Nešťastná volba.

"Ehm, nic, madam. Omlouvám se," zamumlal, aniž by k ní zvednul oči. Téměř slyšel, jak se rty staré profesorky stáhly do ještě užší linky značící silnou nelibost. Přešla to však a pokračovala v obcházení třídy, zatímco vysvětlovala nové učivo. Draco se znovu propadl do vlastních myšlenek.

Má jedinečnou šanci. Musí toho využít a nějak se Potterovi dostat pod kůži. Mladíkovi se jen z toho pomyšlení zrychlil tep. Snil o nebelvírském Zlatém chlapci noc co noc, ale mít ho náhle tak blízko, tak na dosah... Nejraději by hnul samotným časem, aby se konečně mohl zase vplížit na ošetřovnu.

Ale co ta zatracená Grangerová s Weasleym? Určitě u něj budou pořád hlídkovat...Musí je nějak dostat ze hry...No tak, Draco přemýšlej! Jsi přece Zmijozel a k tomu i Malfoy! Pomalu se blonďákovi rozlil po tváři triumfální úsměv, jak do sebe jednotlivé kousky plánu zapadaly. Dokonalé, nic extra komplikovaného...přesně to, co potřebuje!

Vyučování se rychlostí závodního šneka odplazilo a Draco s tlukoucím srdcem spěchal do své ložnice, aby ze sebe shodil tašku s učením. Chvíli se přehraboval ve svém kufru, než našel, co hledal. Tenký stříbrný řetízek s malým příveskem hada stočeného do klubíčka. Místo očí měl dva drobné smaragdy. Jako Harryho oči... Zalovil pod postelí a vytáhl něco, co na první pohled vypadalo jako stoh starých oškubaných sešitů. Mávl nedbale hůlkou a papíry se slily a proměnily v objemnou knihu. Pavoučím písmem bylo na černých kožených deskách stříbrně napsáno Černá magie a její praktické využití. Skutečnost, že k uskutečnění svého plánu musí použít černou magii, Draca nezneklidňovala. Už dávno považoval její užívání za naprosto normální a běžnou věc. Cílevědomě listoval zažloutlými stránkami.
Během pár minut se pro sebe ušklíbnul. Našel potřebnou kletbu - Smyčka touhy se jmenovala. Draco přepečlivě studoval návod.

Pro kletbu jest nejvhodnější náhrdelníku či náramku použíti. V nouzi prsten postačiti může. Toto musí býti dobrovolně přijato, by kletba účinku kýženého dosáhnouti mohla!

Šperk drž v levé ruce, která blíže srdci jest, chceš-li lásku přivolati a do klenotu začarovati, či v ruce pravé, chceš-li spalující vášeň vyvolati. Soustřeď se jen na osobu vytouženou a vyslov kouzlo Ammuseo spolu se jménem osoby tebou žádané. Kletbu zpečetiti vlastní krví musíš, neb kouzlo vyprchá do jediné hodiny. Další pečetí nechť jest polibek, neb kouzlo vyprchá do půlnoci dalšího dne. Až akt tělesný navždy svíže osobu šperk nosící.

Draco zajásal nad jednoduchostí kouzla. Aniž si to uvědomil, sevřel řetízek do levé dlaně. Na chvíli se zarazil. Co vlastně chce? Otřásl se hnusem při slovu 'láska'...ale...nemohl popřít, že žádné jiné slovo se pro jeho stav nehodí. Však může kdykoliv ten řetízek Potterovi vzít, nebo ne?

Vybavil si před očima Harryho tvář, jak mírumilovně dříme.

"Ammuseo Harry Potter!" zašeptal naléhavě. Ucítil výboj, který skrze jeho prsty projel řetízkem.

"Diffindo," zamumlal Draco a švihnul hůlkou. Vzápětí syknul bolestí, když mu z rozříznutého prstu začala téct krev. Nechal rudé kapky skanout na šperk a fascinovaně pozoroval, jak stříbrný kov vzplál rudým ohněm, který zhasl a nechal stříbro stejně neposkvrněné, jako bylo. Draco si ještě kouzlem ošetřil prst a složil řetízek do kapsy hábitu. Se spokojeným úsměvem se vydal na ošetřovnu.

Málem se u východu srazil s Gragerovou a Weasleym. Na poslední chvíli uskočil za jednu ze soch v nadživotní velikosti. Počkal, dokud oba bezpečně nepřešli a proklouznul na ošetřovnu.

"Pane Malfoyi, zrovna jsem vykázala slečnu Grangerovou a pana Weasleyho! Pacient potřebuje klid!" zaútočil na něj okamžitě podrážděný hlas madame Pomfreyové.

"Nezdržím se dlouho. Jen jsem Harrymu přinesl něco, co ztratil," nasadil Draco nevinný úsměv. Madame ho probodla pohledem, ale bez odpovědi se vzdálila. Draco zamířil k Harryho posteli, odkud ho pozorovala dvojice smaragdových očí.

"Ahoj, jak je?" zeptal se s nepředstíraným zájmem. Bylo by obtížně proveditelné dát mu řetízek, kdyby se mu paměť vrátila.

"Ehm...předpokládám, že my se asi taky známe...?" zavedl Harry do otázky odpověď. Draco v duchu zajásal. Na povrchu ovšem nasadil zkroušený výraz. S přesně vypočítanou dávkou bolesti v jeho pohledu i hlase se trochu přiblížil k Harrymu.

"Známe...Harry. Něco jsi na famfrpálovém hřišti ztratil...Přinesl jsem ti to," řekl jemně polohlasem v mistrovské zkoušce jeho přetvařovacích schopností. Sáhl do hábitu a na dlani podal Harrymu řetízek s hádkem.

"To je moje?" zeptal se trochu nedovtipně Harry.

"Nedávno jsem ti to dal," lhal Draco.

"Byli jsme...Jsme...přátelé?" rozpačitě k němu zvedl oči Harry. Kdyby jen tušil, jak zoufale ho chtěl Draco znovu políbit...kolik dalších věcí s ním chtěl právě v tu chvíli dělat...!

Prohloubil bolest ve svém pohledu a podle jemné změny v Potterových očích poznal, že Harry si toho všimnul, že mu právě nasadil brouka do hlavy.

"My jsme...Raději až...až někdy jindy, Harry. Řeknu ti to později, když...až si aspoň na něco vzpomeneš," odvrátil Draco pohled při další ukázce jeho schopností klamat celou svou osobností. Nic si však mladý Zmijozel nepřál v tuto chvíli víc, než aby jeho slova byla pravdou. Harry reagoval dle očekávání.

"Řekni mi to hned! Něco mi tajíš!" vypálil přímo. Draco musel bleskově potlačit nutkání uchechtnout se.

"Nasadíš si zpátky ten řetízek, když ti to řeknu?" snížil ještě trošku hlas.

"Je tak důležitý?" pozorovaly ho intenzivně zelené oči.

"Pro mě ano." Harry zaváhal jen malý okamžik, než si trochu neobratně zapnul řetízek kolem krku. Draco ho téměř hypnotizoval pohledem. Když se stříbro zalesklo Harrymu kolem krku, skoro se mu úlevou podlomila kolena. Vyšlo to!

"A teď mi to řekni," naléhal Harry. Draco se k němu naklonil, jako by mu chtěl to tajemství pošeptat do ucha. Místo toho udělal to, co si celou dobu odpíral - měkce políbil Pottera na ústa. Harry sebou poděšeně trhl.

"Vidíš...já...říkal jsem, že počkám, až..." začal se Malfoy omlouvat sledem promyšleně rozpačitých slov.

"My jsme takoví přátelé?" zalapal po dechu Harry. Dracovo výmluvné mlčení ho zřejmě v jeho myšlence utvrdilo a Harry zčervenal. Draco v herectví naprosto překonával sám sebe...a přitom mu to přišlo tak bolestně snadné...protože tak moc chtěl, aby mluvil pravdu.

"Když to teď už víš...necháš si ten řetízek?" vydechnul napjatě. Harry sklopil oči a chvíli pozoroval záhyby na bílé přikrývce.

"Máš mě rád?" zvedl k němu oči. Draco tenhle obrat nečekal, ale podivuhodně hbitě se přizpůsobil výrazem i hlasem.

"Samozřejmě že ano," usmál se.

"A já tebe?" Zmijozel se zatvářil, jako by ho Harry uhodil.

"Proboha, promiň, já jsem nechtěl...Omlouvám se!" uvědomil si Harry svou domnělou hrubost.

"Já tě chápu, Harry. Nikdy jsi mi to neřekl, ale...ano, myslím, že máš," vsadil Draco všechno na jednu kartu.

"V tom případě si ten řetízek nechám," nejistě se usmál Harry. Dracovo srdce se zachvělo blahem. Nežádal svolení. Přitiskl svá ústa na Harryho. Jen lehce v jemném pohlazení, aby ho nevyplašil. Ačkoliv byl Nebelvír nesvůj, neuhnul.

"Jen ještě něco, Harry...Asi si to taky nepamatuješ, ale tajili jsme to. I před Grangerovou a Weasleym. Nemají mě rádi. Nesnáší mě. Nechci, abych ti působil zbytečné potíže," nastražil Draco poslední smyčku.

"Když to říkáš, tak dobře," kývl Harry.

Smyčka se pevně utáhla.
 


Komentáře

1 ravenablue ravenablue | 19. května 2008 v 21:37 | Reagovat

Wow. Úplně úžasná kapitolka. A jak to Dráček skvěle vymyslel s tím řetízkem. No jo Zmijozel se prostě nezapře :))Seiyuu, já ty tvoje povídky prostě miluju. Kde pořád bereš ty úžasný nápady?

2 Seiyuu Seiyuu | 19. května 2008 v 21:44 | Reagovat

Já ti ani nevím xDD To vymýšlím za chodu xD

3 Seiyuu Seiyuu | 19. května 2008 v 21:48 | Reagovat

Eh, omlouvám se za všechny šotky, co jsem nasázela do textu ^^;;;

4 Falkira Falkira | E-mail | Web | 19. května 2008 v 22:47 | Reagovat

No páni. Zmijozel jak má být. To je opravdu hodně dobrý. :))

5 MIREK MIREK | E-mail | 12. října 2009 v 0:22 | Reagovat

...Draco je dokonalej (nikdy jsem o něm nepochyboval)...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.