Renkare

7. června 2008 v 20:19 | Seiyuu |  + V objetí hada (dokončeno)
Blanch má i nemá pravdu...tak jednoduše se Harry a Snape dohromady nedají xP

P.S.: Za beta-read děkuji belldandy:-)



Podepírán Severusem Snapem se Harry dopotácel do ředitelny a za ním levitoval sbalený kufr, který obstarali Ron a Hermiona. Byl napůl omámený, a tak nebyl schopný normálně komunikovat. Kolem krku měl bělostný obvaz. Brumbál na něj starostlivě pohlédl.

"Bude to dobré, chlapče," povzdychl si a jemně mu pročechral vlasy. Podal Snapeovi zlatou minci.

"Tohle přenášedlo tě dopraví do Tell el-Faraín, přímo do Renkareova domu. Měl by na tebe čekat. Jen se ujisti, že je o Harryho postaráno a vrať se, Severusi," instruoval svého podřízeného. Snape jen cosi zamručel a chopil se přenášedla. Svět se rozmazal ve víru barev a sotva se ustálil, okolní žár málem poslal Severuse k zemi. A to si okamžitě všiml, že stojí ve stínu velké haly.

"Vítejte v mém domě, jsem Renkare," ozval se za jeho zády zastřený hlas se zvláštně líbezným přízvukem. Snape se otočil tak rychle, jak mu dovolovalo Harryho víceméně bezvládného tělo - a zůstal stát málem s ústy dokořán. Díval se na muže - poznal to po hlase - ale právě spatřil tu nejkrásnější bytost na světě. Měla podobu vysokého, štíhlého muže. Opálenou kůži doplňovaly černé vlasy spadající až do pasu, které v měkkých vlnkách rámovaly jeho aristokraticky ostře řezaný obličej. Ony i kůže ostře kontrastovala s bělostnou řízou v antickém stylu, která halila to ladné tělo. Smyslné rty byly staženy do vítajícího úsměvu. Severus Snape si však jako první všiml jeho očí, které zářily modří až nepřirozeně sytou. Profesorovi lektvarů se zdálo něco zvláštní ve způsobu, jakým se na ně díval, ale nedokázal určit, co.

"Potěšení je na mé straně," opáčil chladně. Přes rty pána domu přeběhl milý úsměv.

"Vy musíte být proslulý mistr lektvarů Severus Snape osobně. Albus se mi o vás několikrát zmínil. A ten mladík bude Harry Potter. Je mi ctí nabídnout vám své pohostinství."

"Děkuji, ale musím se vrátit do Bradavic," odmítl Snape. Harry ho začínal tížit. Navíc mu z Renkarea běhal mráz po zádech. Necítil se v jeho přítomnosti dobře a jeho rozladěnost zvyšoval fakt, že netušil, proč tomu tak je.

"Ah, jaká škoda," s nehranou lítostí řekl egypťan. Přistoupil k nim blíž a ke Snapeovi zalétla vůně santálového dřeva a citrusů. Natáhl k Harrymu ruku - Severus si všiml jeho štíhlých, elegantních prstů a pěstěných nehtů - a lehce začal prsty mapovat mladíkův obličej. Na chvíli se zastavil u jizvy a u rtů. V tu chvíli Severusi Snapeovi došlo, co je zvláštní na těch očích. Neměly panenky. Renkare byl slepý. A přesto působil dojmem, že je vidí víc než dobře.

"Můžete chlapce pustit, pane profesore. Bude stát sám," poodstoupil pán domu. Snape chtěl něco uštěpačného odseknout, protože Potter byl pod vlivem silného Tišícího lektvaru - ale k jeho překvapení se chlapec narovnal a bez problémů držel rovnováhu. Přitom však jeho oči neopouštěl sklený pohled. Černá magie! A ještě k tomu bez hůlky... zablikalo Snapeovi v hlavě výstražné světýlko. Jako by mu Renkare četl myšlenky.

"Ano, černá magie. Ale nemusíte mít obavy, profesore. Neudělám nic, co by chráněnci Albuse Brumbála ublížilo," mihl se mu tváří nerozpoznatelný výraz. "O chlapce se postarám nejlépe, jak umím." Zdálo se to Snapeovi, nebo se ten nádherný černý mág potměšile usmál? Vždyť je to jedno. Ať si s ním dělá, co chce. Moje starost to není, mávl nad tím v duchu rukou.

"V tom případě se loučím. Sbohem," kývl na pána domu a stiskem přenášedla se odebral zpět do Bradavic. Ubránil se nutkání naposled se ohlédnout a obavy o černovlasého nebelvíra zahnal.

Renkare se beze slova otočil a vydal se chodbami svého sídla a Harry ho jako loutka následoval a s ním i levitující zavazadlo. Z krás, které vyvstávaly po jeho stranách, nic neměl. Nevnímal mramorové chodby s květinami ve vázách a fresek na stěnách, zahrady s tamaryšky, cypřiši a květy nádherných barev a omamné vůně.

Pán domu ho uvedl do prosvětleného pokoje z bílého mramoru. Podlahu pokrýval huňatý karmínový koberec. Stejnou barvu měly lehounké průsvitné závěsy na velkých oknech i nebesa nad pohodlným lůžkem. V rohu pokoje stál rudě polstrovaný divan a před ním stolek z tmavého dřeva, na kterém čekal džbán ledové osvěžující šťávy. Na jeho bezhlesný rozkaz se Harry přesunul do postele a usnul. Renkare se pousmál. Nemělo cenu začínat s léčením, když byl mladík zdrogovaný. Přejel mu prsty po čele a nahmatal tep. Ten se až do zítřejšího rána neprobere, konstatoval. Dobrá, nechá ho spát.

Samozřejmě mu neunikl obvaz kolem mladíkova krku. Albus se o jeho pokusu o sebevraždu zmínil. Z bílé řízy se vynořila hůlka a Renkare půvabným pohledem chlapce očaroval. Kouzlo ho upozorní, kdyby si chlapec pokusil ublížit. Znovu se usmál a opustil pokoj.
 


Komentáře

1 May May | Web | 7. června 2008 v 21:03 | Reagovat

hezká kapitola už se těším až k této povídce přidáš další.....

S pozdravem tvoje May

2 candy candy | 7. června 2008 v 21:10 | Reagovat

dobra poviedka...sice som prcvu cast necitala tato druha sa mi strasne paci. som zvedava ako to bude so sevom. ;) tesim sa na pokracovanie. dobre si sa pohrala s postavou toho liecitela... krasny, slepy cierny mag..dokonale. velmi velmi dobre.

3 victor victor | 8. června 2008 v 12:43 | Reagovat

Jsem čím dál zvědavější na to, jak to bude pokračovat....

4 Rose Rose | 8. června 2008 v 15:02 | Reagovat

A sakra, jen aby se ten kouzelník nezačal o chlapce pokoušet. Jsem zvědavá jak se to vyvine dál.

5 Seth Seth | 8. června 2008 v 17:27 | Reagovat

tak to by mě zajímalo, co se bude dít dál. super povídka

6 Blanch Blanch | Web | 8. června 2008 v 22:58 | Reagovat

Jednoduchost od tebe ani nikdo nečeká :) Si mistryně, co se týče zvratů(zvratků fakt ne.. i když těžko říct) :)

No, teď si to jdu teprve přečíst :)

7 Blanch Blanch | Web | 8. června 2008 v 23:03 | Reagovat

hmm..zajímavá nová postava.. plná skryté magie a nadpozemskosti :)

8 Falkira Falkira | Web | 9. června 2008 v 11:30 | Reagovat

Néééé, to mi nemůžeš udělat! Severusi,neodcházej! Určitě tam bude Sevík potřeba... no tak, já se tolik těšila. Prosím, prosím, smutně koukám. Přece se nedá Harry dohromady s nějakým Egypťanem... chjo.

9 Blanch Blanch | Web | 9. června 2008 v 19:24 | Reagovat

:)))

10 Tefnut Tefnut | 9. června 2008 v 20:30 | Reagovat

Ha, tahle povídka se mi fakt líbí..:-D

11 MIREK MIREK | E-mail | 12. října 2009 v 1:07 | Reagovat

...no povídka to není špatná, ale DRACA neodpustím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.